Frolíkovi

JAN KUBIŠ

Osmadvacetiletý rotmistr československé zahraniční armády, který 27. května 1942 ze zálohy vrhl bombu po automobilu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v zatáčce v Praze-Kobylisích a smrtelně ho zranil.                                    Narodil se 24. června 1913, jako druhý ze čtyř dětí, v malé obci Dolní Vilémovice na Vysočině nedaleko Třebíče v rodině chudého ševce. Pracoval v cihelně a později byl také členem tělovýchovné jednoty organizace Orel. Vojenskou službu nastoupil v roce 1935 a v armádě zůstal jako délesloužící. Obě mobilizace v osmatřicátém roce prodělal jako příslušník 3. roty strážního praporu v Litultovicích u Opavy. Po demobilizaci opět pracoval v cihelně ve své rodné obci. Po okupaci českých zemí v červnu roku 1939 se rozhodl vyzbrojen granátem ilegálně přejít hranice do Polska, kde v Krakově vstoupil do tvořící se čs. vojenské jednotky. Za odvahu v bojích ve Francii byl Kubiš vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 a francouzským Croix de Guerre. Přes Polsko a Francii se tedy nakonec dostal do Velké Británie. Zde, konkrétně na základně v Moreton Paddoxu, sloužil jako československý voják v zahraniční armádě, kde také působil jako zástupce velitele 1. čety 3. roty I. praporu (byl příslušníkem 1. československé smíšené brigády ve Velké Británii). Jeho spolubojovníci a známí si ho pamatují jako odhodlaného vojáka a vlastence. Do speciálního parašutistického kurzu britského SOE se přihlásil dobrovolně. Do skupiny ANTHROPOID se ale dostal až jako náhradník za Karla Svobodu. Na konci speciálního výcviku v září 1941 o něm jeho nadřízení napsali: „Velmi spolehlivý, klidný voják.“ 27. května Jan Kubiš spolu s Jozefem Gabčíkem, Josefem Valčíkem a i Adolfem Opálkou, který s největší pravděpodobností jistil akci z protilehlé strany komunikace, spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora, kdy Kubiš hodil bombu na Heydrichův mercedes, když Gabčíkův samopal selhal. Jan Kubiš zahynul krátce po atentátu, 18. června 1942. Během přestřelky v kostele sv. Cyrila a Metoděje utrpěl vážná zranění. Zemřel po dvaceti minutách během převozu do nemocnice (gestapo ho chtělo za každou cenu udržet při životě). Nacisté se pak pomstili na jeho příbuzných žijících v protektorátu. Desítky členů rodiny Kubišů byly zatčeny a popraveny nebo deportovány do koncentračního tábora v Mauthausenu, včetně těch, kteří se s Janem osobně vůbec neznali.

Po válce - V roce 1945 byl in memoriam povýšen na nadporučíka pěchoty. Jeho jméno nede ulice v městské části Praha 8, nedaleko od místa atentátu, dále jeho jméno nesou též ulice v několika dalších městech, vesměs spjatých s atentátem, v Třebíči, Pardubicích atd. Pamětní deska s jeho jménem je umístěna na Orlově v Rudíkově, jeho jméno se nachází na pamětní desce na pravoslavném kostele v Resslově ulici a též na pomníku obětem války v Dolních Vilémovicích. 30. června 2002 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Část jeho pozůstalosti i po dalších parašutistech byla vystavena v Armádním muzeu na Žižkově a nyní se nachází v Národním památníku hrdinů Heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Zdroj: EMMERT, F.: Atentát na Heydricha                        

Reflex (speciál k 70. výročí útoku na Heydricha)

Vyznamenání

• 1940 Croix de guerre 1939–1945 (Francie)
• 1940 Československý válečný kříž 1939
• 1942 druhý Československý válečný kříž 1939
• 1944  Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
• 1945  třetí Československý válečný kříž 1939
• 1947 Certifikate of the KINGs Commendation
• 1949  Československý vojenský řád Za svobodu
•  Čs. vojenský řád bílého lva Za vítězství I. stupně, i. m.
• Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy, 1992, i. m.